Matematika k přijímačkám

Lichoběžník a pravidelný šestiúhelník

Lichoběžník má jednu dvojici rovnoběžných stran, vrchol druhé základny proto hledáš na rovnoběžce. Rovnoramenný lichoběžník je osově souměrný a pravidelný šestiúhelník se skládá ze šesti rovnostranných trojúhelníků.

V testuLichoběžník je ve 3 z 24 rýsovacích úloh z let 2024 až 2026, vždy za 3 body. Rovnoramenný lichoběžník z osy souměrnosti a pravoúhlé lichoběžníky se dvěma řešeními jsou v této kapitole, lichoběžník vepsaný do kružnice v kapitole o Thaletově kružnici. Pravidelný šestiúhelník byl v testu jednou, za 2 body.

Přijímačky 2027: V přijímačkách 2027 nebude Thaletova kružnice u pravoúhlého trojúhelníku a nejspíš ani konstrukce pravidelného šestiúhelníku. Rovnoramenný lichoběžník zůstává.

Co potřebuješ znát

Základny a ramena

Lichoběžník je čtyřúhelník, který má právě jednu dvojici rovnoběžných stran. Rovnoběžné strany jsou základny, zbylé dvě strany jsou ramena. Vzdálenost základen je výška.

ABCD
Základny AB a CD jsou rovnoběžné, ramena BC a AD ne.
  • Vrchol druhé základny leží na rovnoběžce se základnou. Když znáš AA, BB a DD, leží vrchol CC na rovnoběžce s ABAB bodem DD.
  • Vrcholy lichoběžníku ABCDABCD jdou dokola. Rovnoběžné jsou vždy dvě protější strany: buď ABAB a CDCD, nebo BCBC a ADAD.
  • Když zadání neřekne, které strany jsou základny, zkus obě možnosti. Každá může dát jedno řešení.

Pravoúhlý lichoběžník

Jedno rameno je kolmé k oběma základnám a je zároveň výškou. Narýsuješ ho kolmicí k základně. Úhly u tohoto ramena jsou pravé.

ABCD
Rameno AD je kolmé k základnám AB a CD.

Pravý úhel může vzniknout i sám od sebe. Když vedeš rovnoběžku se stranou CDCD a strana BCBC je k CDCD kolmá, je rovnoběžka kolmá i k BCBC. Lichoběžník je pak pravoúhlý.

Vrchol pravého úhlu nad přeponou

Lichoběžník se někdy staví z trojúhelníku, který musíš sestrojit nejdřív. Pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník KLMKLM s pravým úhlem u vrcholu MM má přeponu KLKL. Vrchol MM splní dvě podmínky zároveň:

  • Ramena jsou stejně dlouhá, ∣KM∣=∣LM∣|KM| = |LM|. Vrchol MM je stejně daleko od KK i od LL, leží proto na ose přepony KLKL.
  • **Úhel u vrcholu MM je pravý.** Vrchol MM leží na Thaletově kružnici nad přeponou KLKL.
KLoS
Krok 1 ze 4o; o je osa uˊsecˇky KL; S; S∈KL, ∣KS∣=∣SL∣o;\ o \text{ je osa úsečky } KL;\ S;\ S \in KL,\ |KS| = |SL|

Vrchol pravého úhlu je průsečík osy přepony s Thaletovou kružnicí.

Osa přepony protne Thaletovu kružnici ve dvou bodech, nad přeponou i pod ní. Oba dají pravoúhlý rovnoramenný trojúhelník s úhly 45° u přepony. Který bod vyhovuje, určí další podmínka zadání, třeba „vrchol je dál od přímky pp“. Lichoběžník potom doplníš rovnoběžkou se stranou trojúhelníku. Rovnoběžka se stranou, která je k sousední straně kolmá, je k ní kolmá také, a vznikne pravoúhlý lichoběžník.

Rovnoramenný lichoběžník a osová souměrnost

Rovnoramenný lichoběžník má stejně dlouhá ramena. Je souměrný podle osy souměrnosti, která je kolmá k oběma základnám a prochází jejich středy. Je to osa úsečky ABAB i osa úsečky CDCD. Úhly u každé základny jsou stejně velké a úhlopříčky stejně dlouhé.

Vrchol se v osové souměrnosti zobrazí na druhý vrchol téže základny: AA na BB, DD na CC. Obraz bodu najdeš kolmicí z bodu k ose. Obraz leží na kolmici za osou, stejně daleko od ní:

ABDo
Krok 1 ze 4o; o je osa uˊsecˇky ABo;\ o \text{ je osa úsečky } AB

Ramena AD a BC jsou souměrná podle osy, proto jsou stejně dlouhá.

TipNa osu souměrnosti se podívej, než začneš rýsovat. Spojuje středy základen. Kdyby se vrchol AA zobrazil na DD, byla by ADAD základna a osa by procházela jejím středem.

Pravidelný šestiúhelník

Pravidelný šestiúhelník má šest stejně dlouhých stran a všechny vnitřní úhly 120°. Spoj střed SS se všemi vrcholy: vznikne šest stejných trojúhelníků. U středu má každý z nich úhel 360∘:6=60∘360^\circ : 6 = 60^\circ. Dvě jeho strany jsou poloměry kružnice opsané, je tedy rovnoramenný a s úhlem 60° mezi rameny je rovnostranný. Proto je strana šestiúhelníku stejně dlouhá jako poloměr kružnice opsané, ∣SA∣=∣AB∣|SA| = |AB|. Úhlopříčka ADAD prochází středem a je dvakrát delší než strana.

SAk
Krok 1 z 5k; k(S;∣SA∣)k;\ k(S; |SA|)

Kružítko rozevřené na poloměr kružnice opsané nanese po kružnici přesně šest stran.

TipNanášej od vrcholu AA na obě strany: nejdřív BB a FF, potom CC a EE. Chyba se tak nesčítá šestkrát za sebou a vrchol DD můžeš zkontrolovat: leží naproti AA na polopřímce ASAS.

Když znáš stranu ABAB, a ne střed: střed SS je třetí vrchol rovnostranného trojúhelníku ABSABS. Leží proto na kružnici se středem AA a poloměrem ∣AB∣|AB| a zároveň na ose strany ABAB.

Jak na to

  1. Nakresli si od ruky hotový útvar. U lichoběžníku vyznač základny a ramena, u rovnoramenného i osu souměrnosti.
  2. Vrchol druhé základny hledej na rovnoběžce se základnou. Druhou čáru dá kružnice s poloměrem ramene, kolmice, nebo obraz v osové souměrnosti.
  3. U šestiúhelníku najdi nejdřív střed SS a kružnici opsanou, potom vrcholy nanášením strany.
  4. Projdi všechny možnosti rovnoběžných stran. Vyřaď průsečíky, se kterými vznikne rovnoběžník nebo překřížený čtyřúhelník.
  5. Kontrola: základny jsou rovnoběžné, u rovnoramenného jsou ramena stejně dlouhá, u šestiúhelníku leží DD naproti AA. Obtáhni vše propiskou.

Řešené příklady

Příklad 1: Rovnoramenný lichoběžník ze základny, výšky a ramene

Narýsuj úsečku ABAB, ∣AB∣=70|AB| = 70 mm. Sestroj rovnoramenný lichoběžník ABCDABCD se základnami ABAB a CDCD, s výškou 24 mm a rameny BCBC a ADAD dlouhými 30 mm. Základna CDCD leží nad přímkou ABAB a je kratší než ABAB. Jak dlouhá je základna CDCD?

AB

Řešení

  1. Náčrt a rozbor. Základna CDCD je rovnoběžná s ABAB a je od ní vzdálená 24 mm. Vrcholy CC a DD proto leží na rovnoběžce s ABAB ve vzdálenosti 24 mm. Narýsuješ ji takhle: v bodě AA kolmice k ABAB, na ní bod XX 24 mm od bodu AA a bodem XX rovnoběžka s ABAB.
  2. Vrchol D. Leží na rovnoběžce a 30 mm od vrcholu AA. Oblouk protne rovnoběžku dvakrát. Vezmi průsečík nad úsečkou ABAB. S druhým průsečíkem by vyšla základna CDCD delší než ABAB, a ta má být kratší.
  3. Vrchol C. Leží na rovnoběžce a 30 mm od vrcholu BB. Oblouk ji protne ve dvou bodech. Vezmi ten bližší k DD: se vzdálenějším by vyšel rovnoběžník, ramena by byla rovnoběžná. Vrchol CC je obraz vrcholu DD v osové souměrnosti, jejíž osou je osa úsečky ABAB.
  4. Základna CD. Změř ji: ∣CD∣=34|CD| = 34 mm. Výpočtem: každé rameno se nad základnou ABAB posune o 302−242=18\sqrt{30^2 - 24^2} = 18 mm, proto ∣CD∣=70−2⋅18=34|CD| = 70 - 2 \cdot 18 = 34 mm.

OdpověďZákladna CDCD měří 34 mm.

Konstrukce krok po kroku

ABmX
Krok 1 z 5X; X∈m, m⊥AB, A∈m, ∣AX∣=24 mmX;\ X \in m,\ m \perp AB,\ A \in m,\ |AX| = 24\ \text{mm}

Příklad 2: Pravidelný šestiúhelník ze strany

Narýsuj úsečku ABAB, ∣AB∣=32|AB| = 32 mm. Sestroj pravidelný šestiúhelník ABCDEFABCDEF, který leží nad přímkou ABAB. Jak dlouhé jsou úhlopříčky ACAC a ADAD?

AB

Řešení

  1. Náčrt a rozbor. Pravidelný šestiúhelník se skládá ze šesti rovnostranných trojúhelníků se společným vrcholem ve středu SS. Trojúhelník ABSABS je jeden z nich.
  2. Střed S. Je od AA i od BB vzdálený ∣AB∣=32|AB| = 32 mm. Je to průsečík oblouků se středy AA a BB a poloměrem 32 mm, ten nad přímkou ABAB.
  3. Vrcholy. Leží na kružnici se středem SS a poloměrem 32 mm. Sousední vrcholy jsou od sebe vzdálené 32 mm, naneseš je kružítkem od vrcholů BB a AA.
  4. Úhlopříčky. Úhlopříčka ADAD prochází středem a je dvakrát delší než strana: ∣AD∣=64|AD| = 64 mm. Krátkou úhlopříčku změř: ∣AC∣≐55|AC| \doteq 55 mm.

OdpověďÚhlopříčka ACAC měří asi 55 mm a úhlopříčka ADAD 64 mm.

Konstrukce krok po kroku

ABS
Krok 1 z 5S; S∈k(A;∣AB∣)∩l(B;∣AB∣)S;\ S \in k(A; |AB|) \cap l(B; |AB|)

Časté chyby

Zkus si

Narýsuj úsečku ABAB, ∣AB∣=61|AB| = 61 mm. Sestroj pravoúhlý lichoběžník ABCDABCD se základnami ABAB a CDCD a s pravým úhlem u vrcholu AA. Rameno ADAD měří 20 mm a základna CDCD 40 mm. Jak dlouhé je rameno BCBC?

AB
Ukaž řešení
  1. Vrchol D. Leží na kolmici k ABAB v bodě AA, 20 mm od bodu AA.
  2. Vrchol C. Leží na rovnoběžce s ABAB bodem DD, 40 mm od vrcholu DD na stejné straně jako vrchol BB. S průsečíkem na druhé straně by vznikl překřížený čtyřúhelník.
  3. Rameno BC. Změř ho: ∣BC∣=29|BC| = 29 mm. Výpočtem: pata kolmice z vrcholu CC na ABAB je od bodu BB vzdálená 61−40=2161 - 40 = 21 mm. Podle Pythagorovy věty ∣BC∣=212+202=29|BC| = \sqrt{21^2 + 20^2} = 29 mm.

Výsledek∣BC∣=29|BC| = 29 mm

Konstrukce krok po kroku

ABm
Krok 1 z 5m; m⊥AB, A∈mm;\ m \perp AB,\ A \in m

Narýsuj úsečku ADAD, ∣AD∣=70|AD| = 70 mm. Je to úhlopříčka pravidelného šestiúhelníku ABCDEFABCDEF, která prochází jeho středem. Sestroj šestiúhelník. Jak dlouhá je jeho strana a úhlopříčka ACAC?

AD
Ukaž řešení
  1. Střed a kružnice opsaná. Střed SS je střed úsečky ADAD. Kružnice opsaná má poloměr ∣SA∣=35|SA| = 35 mm.
  2. Vrcholy. Strana je stejně dlouhá jako poloměr, 35 mm. Oblouky s poloměrem 35 mm z vrcholů AA a DD protnou kružnici ve vrcholech BB, FF a CC, EE.
  3. Úhlopříčka AC. Změř ji: ∣AC∣≐61|AC| \doteq 61 mm.

VýsledekStrana 35 mm, ∣AC∣≐61|AC| \doteq 61 mm

Konstrukce krok po kroku

ADoS
Krok 1 ze 4S; S∈AD, ∣AS∣=∣SD∣S;\ S \in AD,\ |AS| = |SD|

Procvič si to

Dvě rýsovací úlohy tohoto typu, pokaždé jinak zadané. Narýsuješ je na papír, pak uvidíš správnou konstrukci krok po kroku a ohodnotíš se podle klíče.